Podzimní dýňování s dětmi

Podzimní dýňování  je pro nás každoročním rituálem. Je to další možnost být s dětmi venku, být spolu. Dcera je tvořivec a užívá si času, kdy i já si vyčlením prostor na tvoření s ní. Každoročně si děti zavzpomínají, jak byly ještě malé, a hořel nám bubák, jak říkaly dýni, před vchodem. Nemělo to pro nás nic společného s cizím Halloweenem, přetvořili jsme si to, je to naše a užíváme si toho.

Vřele doporučuji alespoň vyzkoušet. Když se porozhlédnete po okolí, jistě nějakou podobnou akci objevíte. Oproti vyřezávání doma můžete potkat kamarády, inspirovat se od ostatních, pravděpodobně tam zažijete i podzimní dušičkovou atmosféru, možná ochutnáte recepty z dýně. Některé děti by možná doma ani neochutnaly a tam je strhnou ostatní.

Nebo si dlabání dýně můžete užít doma, třeba i s kamarády vašich dětí. Stačí dýně, krátký nožík pro děti, fixa a lžíce. Je dobré si vybrat dostatečně vysokou dýni, aby jí svíčka pak zevnitř nespalovala. Tvrdé dýně se špatně vyřezávají a děti to pravděpodobně nezvládnou – dýně hokaido, máslová dýně. Ideální je dýni vyřezávat venku, kde se nemusí tolik uklízet, kromě dalších výhod.

My postupujeme následovně:

Bubák z dýně

  1. Fixou si zvenčí na dýni namalujeme obličej. Pro začátek doporučuji jednoduché tvary, které se dobře vyřezávají (trojúhelníky, obdélníky, velké ovály). Pro pokročilejší nebo starší děti je na internetu spousta inspirace. Stačí si zadat „šablony na (dlabání) dýně“ a v obrázcích si najdete jistě tu svoji.     
  2. Odřízneme delším nožem vršek (čepičku) dýně se stopkou.
  3. Vydlabeme lžící měkký vnitřek dýně se semínky a vyhodíme jej na kompost. Semínka chutnáme, jen je musíme mezi zuby vytlačit ze slupky.Pokud chceme z dýně uvařit např. polévku, ještě dlabeme lžící i tvrdší vnitřek dýně. Pro samotného „dýňového strašáka“ to není nutné.
  4. Obrysy na dýni vyřežeme špičatým krátkým nožíkem.
  5. Najdeme pro dýňáka místo. Děti ho chtějí mít na očích, takže první dny bývá doma, nejčastěji svítí v pokoji při usínání. Později začne dýně plesnivět, takže ji stěhujeme ven.
  6. Vršek dýně nám slouží k tomu, abychom do dýně mohli umístit svíčku. Lze udělat díru i zezadu dýně, ale pak se stává, že svíčku sfoukává vítr.

 

Naše děti měly vždy rády i dýňovou polévku. Jakmile vonělo doma kari, už se hrnuly, že je dýňovka. Tady je náš recept:

Dýňová polévka

  • dýně hokaido (nebo jiná)
  • olej
  • cibule
  • vývar z masa nebo zeleniny
  • kari (nejlépe bez chilli) nebo kurkuma, sůl, (pepř)
  • sladká smetana (nebo rostlinné mléko – např. domácí makové)

Dle chuti na talíř s polévkou:

  • zelené byliny (bazalka, pažitka, …)
  • opražená semínka (slunečnice, len, sezam, dýňová semena) nebo
  • osmažené kostičky chleba
  • zakysaná smetana
  • trocha prášku ze sušené červené řepy (spíše pro radost dětem z barevného talíře)

 

Na oleji osmahneme cibulku, přidáme nakrájenou dýni a zalijeme vývarem. Vaříme asi 25 minut, dokud dýně nezměkne.

Vše rozmixujeme, zjemníme sladkou smetanou nebo mlékem a ochutíme solí, kořením a ještě chvíli povaříme.

Děti připraví stůl třeba i se svítící dýní a můžeme polévku podávat.

 

Často mají děti na den, kdy je v naší obci dýňování, pozvané kamarády, takže než vyrazíme na dlabání dýní, vyrábějí dýně ze všeho možného – ze zažehlovacích korálků, papíru jako masky nebo čelenky. Jeden rok děti vyrobily i pro svoje rodiče dýňový dárek. A díky kamarádům je to pro naše děti každoročně opravdu velký den.

Dýňová semínka

Pokud máme zahrádku, můžeme s dětmi semínka z dýně, která se nám líbí, usušit a schovat v papírovém pytlíku nebo skleničce. Je ale lepší mít semena ze zralé dýně – jsou tlustší, břichatější.

V dubnu semínka vysejeme do květináče s hlínou, nejlépe dvě až tři do jednoho květináče, kdyby všechny nevzešly. Až vyrostou sazeničky, přesadíme je na zahradu. Kvůli slimákům doporučuji vysazovat už větší rostlinky a určitě až v době, kdy nehrozí mrazy.

Dýně má ráda hodně živin a hodně sluníčka. Bude se jí dařit u kompostu nebo přímo na něm.

Děti tak mají možnost zkoumat svoje vlastní rostlinky. Odhadovat, kdy vyrostou ze semínka, kolik bude mít rostlinka plodů… A na podzim si vytvoří dýňového bubáka ze svých vlastních dýní.

Jednou jsme dědovi na zahrádku dali dýni, která měla být hokaido (do 20 cm) a takhle to dopadlo:

Vezli jsme si domů největšího bubáka, jakého jsme kdy měli. Ale při dlabání jsme si užili spoustu legrace i s babičkou a dědou. A na polévku bylo do zásoby pro všechny.

Mimochodem, dýňová semínka jsou velice významným přírodním zdrojem zinku. Ten je nezbytný pro lidský organismus a má mimo jiné důležitou roli při růstu a vývoji těla. Pokud je děti ještě neznají, při dýňových radovánkách mají ideální příležitost to napravit. A čím víc jim zachutnají, tím lépe pro ně :).

 

Přeji vám i vašim dětem krásný podzim a hodně radosti s vaším dočasným kamarádem!

Mou vášní jsou mé dvě děti, které mě neustále inspirují a učí. S nimi jsem se více přiblížila přírodě a přirozenému způsobu života. Baví mě inspirovat lidi ke změně postojů k výchově i k životu samotnému. Více o mně se dočtete zde>>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.