Výpravy s Matemágem

Když jsem v metodice na stránkách Učíme se venku asi už po třetí narazila na lekci „Výlet s Matemágem“, netušila jsem, že jsem konečně objevila doslova poklad. Děti v 1. a 2. třídě v naší Svobodné škole Chotěboř aktivity bavily, po každé výpravě jich chtěli víc a já zjistila, že do výprav s Matemágem nacpu vlastně skoro celou matematiku, mnoho věcí, které aktuálně cvičíme. Vlastně je to geniální motivace a náplň může být různorodá.Popíšu tady to, co jsem si přidala, upravila a pár osvědčených tipů. Byli jsme zatím 3x, tři pondělky po sobě v pravé tuhé zimě. Bavilo to mě i děti. Původní lekci najdete na zmíněných stránkách www.ucimesevenku.cz  v učebnici Čísla.

Ještě upřesním, že v naší škole se učíme Hejného matematiku. Učíme se epochově, takže 4 týdny máme v hlavním vyučovacím bloku (120 min) každý den matematiku. Po této epoše následuje třeba epocho ČJ, která je také 4 týdny.

Každé pondělí jsem si zavedla tematické výpravy. Buď v epoše k danému předmětu, nebo po epoše v dalších hodinách (2×45 min – v rozvrhu Tv a Vv). A to má většinou environmentální zaměření. Někdy se mi podaří více věcí propojit a jdeme na celý den. Takže je to tak, že Vv probíhá částečně venku a cca 1x za 14 dní uvnitř – malujeme akvarelem. Tělocvik se nám prolíná skoro vším během celého týdne.

Matemág na cestách

Původní námět vychází ze vzdělávací hry, aplikace. Jde v podstatě o to, že děti prochází různými ostrovy, cestičkami a plní matematické a logické úkoly. Já sama nejsem příznivce aplikací pro děti, ale tohle je jedna ze 4 aplikací, kterou jsem svým dětem pořídila, a přijde mi skvělá.

Na výpravách ve škole jsme byli v únoru, když bylo vše pod sněhem a dvakrát i hodně mrzlo, jednou bylo -12 oC. Musela jsem proto některé úkoly vynechat, ale díky tomu jsem operativně vymyslela jiné. Takže jsme třeba vůbec nestavěli most, ani věž.

Měli jsme 2 různé trasy – delší a kratší. Nejlepší na tom bylo, že děti vlastně většinu času šly a pak se třeba na 3 minuty zastavili a s plnou odpočatou soustředěností splnily úkol a šlo se dál. Na poslední výpravě děti plnily 12 úkolů. To je 36 minut soustředěné práce. A mnozí úkolů stále neměli dost.

Z původní lekce jsem využila:

Dobrůtkožravky (Nakrmit spravedlivě)

Pro tyto účely jsem měla buď vlašské ořechy, jablka nebo fazole. Něco rozpůlené. A více dětem zamotalo hlavu, když toho bylo méně. Počet dobrůtkožravek jsem určila podle násobkové řady, kterou jsme se zrovna učili. Dobrůtkožravky byly imaginární, ukryté ve stromech.

Takhle málo jablíček stačilo, aby dětem zamotaly hlavu. Dobrůtkožravky byly čtyři.

Trezory

Většinou byly 3. Tady děti opravdu počítaly. Jednou měly pavučiny ve dvou velkých skupinách (vhodné pro vyvození nového učiva). Podruhé počítání zpaměti – ve dvojicích 2 příklady. Potřetí vyplňovali krátký úkol dle svého výběru – např. jednu součtovou pyramidu, sousedy, hadi, rozklady čísel, krokování.

A toto vždy na jedné výpravě 3x na různých zastaveních. Tzn. na první výpravě byly 3 zastavení, kde řešily pavučiny ve větší skupině, …

Nejvíce děti bavilo pamětné počítání, kdy nemusely nic psát.

Na první výpravě jsme začínaly tak, že úkoly řešili všichni dohromady, nebo větší skupiny – prvňáci, druháci. Na dalších výpravách plnily děti úkoly ve dvojicích, nebo samy, pokud chtěly.

Rovnováha venku

Každou výpravu děti hledaly svoji rovnováhu. Přecházeli po klacku na zemi nebo větší kládě, podle toho, jak si kdo troufal. Zkoušeli, co jim v rovnováze pomáhá a naopak.

Vznášedlo

To byl úkol na delší dobu, takže po něm následoval ještě nejstrmější výstup výpravy a hned svačina.

Využila jsem zalaminovanou čtvercovou mřížku. Označila jsem překážky a děti měly pomocí šipek najít správnou cestu k označenému východu. Prvňáci mi diktovali, kam mám jít průběžně (rovně, rovně, doprava, …..), druháci měly celé šipkové schéma napsat na papír. K tomuto účelu dostali celou mřížku i s překážkami ofocené a pak přišli řešit.

Nápad dětí byl využít magnety, což jsme hned další výpravu uskutečnili. Jeden magnet se sám vznášel na čtvercové síti, druhým jsem ho řídila zespodu.

Další úkoly jsem si domyslela a většina z nich byla našroubovaná na to, že jsme došli k uzavřené bráně a tu bylo potřeba něčím otevřít. A to tímto:

Odemknout číselný zámek

  • Napsat nejvyšší číslo, které umí přečíst – do sněhu. (Na výpravě, kde jsem si zapomněla list s čísly na čtení.)
  • Přečíst čísla – na kartonu jsem měla napsaná čísla pro prvňáky a pro druháky (ty, co se učí) a některá mi každý měl přečíst.

 

Hudební most

Na malém pianku (v knize) jsem zahrála dvojici, nebo každému zvlášť 3 tóny, aby nebylo vidět, co hraju. Děti měly tóny zopakovat, zahrát.

 

Najdi klíč

Když jsme došli ke kládě přes cestu, každý dostal za úkol k této bráně najít v okolí dřevěný klíč (klacek) dlouhý jako jeho loket. Příště to bude stopa, palec, dlaň, sáh …

Připravuji si tak děti pomaloučku do 3. třídy, kde u nás seznamujeme se starými mírami.

Klapající mlýn

Klapající mlýn se dal obejít, jen pokud jsme se zapojili do jeho rytmu. Je to aktivita, kterou děti už znají: stojíme v kruhu, děti mají pravou ruku na ruce pravého souseda a levou ruku pod rukou levého souseda. Do rytmu např. písně Jsou mlynáři chlapi jeden pošle „vodu“ – pravou rukou plácne levého souseda a ten předá dál. Lze nahradit jednodušší variantou – chodíme v kruhu a tleskáme do rytmu.

My jsme nezpívali píseň, ale říkali všichni společně násobkovou řadu – tu, co jsme se právě s druháky učili. Nebo děti říkaly jenom svoje číslo. To pak i prvňáci už po 3. kole věděli, které číslo je před nimi a které po nich.

Piškovky

Hra typu všichni proti hře, tzn. děti proti mně. Využila jsem též nápad z metodiky Čísla. Měla jsem s sebou plato vajíček a 2×5 různých předmětů, které jsem po jednom dávala střídavě já, střídavě děti. Brána se jim otevřela až když nade mnou zvítězily.

Hra Sova

Myslela jsem si číslo od 0 do 20. Děti měly co nejméně otázkami zjistit, jaké číslo si myslím.

Myslím si číslo

Úkol typu – „Myslím si číslo. Když k němu přičtu 2 a vynásobím ho třemi, dostanu 15.“

Puzzlový most

Ten je teprve v plánu. Mám doma nějaká stará i nekompletní puzzle. Přetřu původní obrázky barvou. Děti pak budou mít za úkol sestavit puzzlíky tak, aby vytvořily souvislou rovnou hranu „mostu“, stejně, jak je to v aplikaci.

 

Něco navíc k výpravám

Tip 1:

Stejné typy úkolů směřuji na stejné místo – např. dobrůtkožravky jsou vždy u našeho domečkového místa, trezory bývají na stejných místech, mlýn na soutoku potoka a řeky, vznášedlo před strmým „dokopcem“…

Tip 2:

Na výpravy s dětmi chodím sama. Velmi dobře mi funguje role 1. a poslední dvojice. 1. dvojice vždy ví, kde má zastavit a počkat. Tím, že se stanoviště opakují, mi stačí říci např. „u dobrůtkožravek“, apod. Poslední dvojice je poslední, nikoho za sebe nepouští a já tak vím, že když vidím poslední dvojici, jsme komplet. Ostatní děti se mezi těmito dvojicemi mohou pohybovat, jak chtějí. Pokud tedy nejdeme po silnici.

Toto mi zatím funguje nejlépe. Pravidla typu „stále se vidíme“, „čekáme na rozcestí“ nevidím moc funkční. Nefungují často ani u dospělých a toto mi přijde i pro děti jednoduché a i pro ně lehce uhlídatelné.

Tip 3:

Výpravy si dávám záměrně na pondělí z několika důvodů. V pondělí děti přichází do školy s různými očekáváními, některým se nechce, musely zase vstávat apod. A výprava je pěkně naladí na celý týden. A já mám čas si s nimi o lecčem popovídat.

V pondělí také často zařazujeme aktivity osobnostní a sociální výchovy, protože děti se po víkendu k sobě zase potřebují dostat blíže. Výprava je na to ideální.

Mám také zkušenosti, že po víkendu se děti hůře soustředí a vydrží kratší dobu u jednoho úkolu. Často nejsou schopni pracovat ani ve skupinkách, protože pak dělají jiné věci. Možná právě proto, že se k sobě zase potřebují přiblížit. I na toto takováto výprava skvěle poslouží. Hodně mezičasu, kdy je každý s tím, s kým chce a mají možnost třeba společně něco vyzkoušet a prozkoumat. Pak krátký čas soustředění.

 

Tip 4:

Díky snaze vylepšit výpravy jsem začala se synem Matemága hrát doma. Myslím to, že jsem byla s ním a on mi plnění úkolů ukazoval. To ho ohromně baví.

OHLÉDNUTÍ

V původní lekci je doporučení tuto část nevynechávat a mé doporučení je stejné. Několikrát jsem si zažila „wau“. Mnoho úkolů si děti vymyslely nebo vylepšily právě v této části, např. hudební most, puclový most, magnetky ke vznášedlu. Často chtěly děti více úkolů. Vlastně u všech třech výprav. I u poslední s 12 úkoly, to už bylo i na mě docela hodně. Polovina dětí chtěla delší trasu (i po absolvování té naší delší trasy). Děti dokázaly i trefně ocenit přínos ostatních.

No za mě rozhodně velký objevený poklad v mé učitelské práci. Moc doporučuji alespoň vyzkoušet. A pokud máte někdo stejně lákavý celovýpravový námět na ČJ, sem s ním. Děláme toho i v ČJ hodně venku, ale ještě se mi to nepodařilo takhle krásně propojit v magický celek.

Mou radostí jsou mé dvě děti, které mě neustále inspirují a učí. S nimi jsem se více přiblížila přírodě a přirozenému způsobu života. Baví mě inspirovat okolí ke změně postojů k výchově i k životu samotnému. Více o mně se dočtete zde>>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.