První jarní výlet za humna

Tak nám zakázali naši další rodinnou tradici – první jarní výlet s přespáním venku. Ale nezoufáme a děláme, co se dá. Všechny venkovní slavnosti jsme si vytvořili z jednoho hlavního důvodu. Kromě silných společných rodinných zážitků je to především posílení imunitního systému nás všech. A to si tedy vzít nenecháme. Máme léty prověřeno, že když na nás něco leze, venku se to vždycky zlepší. Za každého počasí.

Takže jsme si vyjeli za humna na celé odpoledne. Letos to nebylo úplně na první jarní den. Počkali jsme si pár dní a děti díky tomu posunuly zase limity naší jarní výpravy a oslavily jaro prvním koupáním. Letos ještě se sněhovým pozadím. Neměli jsme plán, jenom jsme vybrali místo na sluníčku. Navzdory tomu jsme toho zažili hodně.

Kromě koupání a jízdě na člunu děti ve vysychajícím splavu zachránily pár ryb. Našli torzo štiky. Viděly strakapouda. Našly si pár pokladů (kamenů, klacků od bobra, lastury od škeble). Přelézaly potok po kládě. A my jen přihlíželi, nic jsme nemuseli organizovat a plánovat.

Až na vaření. Děti se hrozně těšily na svačinku a večeři, protože na výletech je to jídlo přeci nejlepší. A výlet s vařením už dlouho nebyl. Rosťa kvůli tomu i oželel oběd, že si dá až večeři. Takže byla i polévka a kaše. Uvařili jsme i první podbělový čaj. Ta radost, když se to na kraji cesty zažlutilo.

Večer jsme prozkoumali les, objevili několik zvířecích stop a pobytových znamení. A dokonce jsme slyšeli i kalouse. Pomocí návodu Chaloupek zde, jsme se ho zvukem pokoušeli nalákat blíže, ale asi byl od nás moc daleko.

Zajeli jsme si zpátky i na snídani a poleženíčko v postýlce. Bylo to velice psychohygienické. Já si hodně odpočinula, přestal na mě koukat všudypřítomný notebook i domácí práce. Někdy stačí málo. A k něčemu naopak každodenní procházky nestačí. Moc doporučujeme všem rodičům něco podobného pro svoje děti i pro sebe uspořádat. Katastr obce je někde dosti rozsáhlý.

Užívejte jaro!

První jarní plavba

Záchrana ryb

První letošní koupání a v pozadí ještě sníh.

První podbělový čaj

Proč chodit po lávce, když to jde jinudy …

Jako ryba ve vodě.

Snídaně v trávě.

Je to štika.

Užíváme jaro.

Mou radostí jsou mé dvě děti, které mě neustále inspirují a učí. S nimi jsem se více přiblížila přírodě a přirozenému způsobu života. Baví mě inspirovat okolí ke změně postojů k výchově i k životu samotnému. Více o mně se dočtete zde>>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.