Pozvi slunce domů aneb Kam chodí slunce, tam nemusí doktor

Už jste se někdy zkoušeli opalovat v zimě při teplotách pod bodem mrazu? My ano! Doma na gauči nebo na podlaze při otevřeném okně. Často této metody chytání vitaminu D využívám i když jsou děti nemocné a potřebují nabrat trochu toho sluníčka, aby doplnily „déčko“. Jednoduše jim dám k opalování něco na hraní, svačinku, nebo si čteme, posloucháme pohádky nebo písničky.

Je sporné, kolik vitamínu D si můžeme nachytat v zimních měsících. Spíše to bude téměř nemožné. Podle jednoho doporučení se vitamín D v kůži tvoří pouze pokud je stín kratší, než předmět. Např. stín tužky je kratší, než tužka samotná. Nicméně pravidelné slunění se už od prvního sluníčka nám zajistí i možnost později pobývat na sluníčku delší dobu bez rizika spálení. Tělo si totiž takto vytvoří vlastní ochranný systém.

Naposledy, když jsme se takto nahřívali, bylo venku – 3  ͦ C, doma 19  ͦ C (netopili jsme) a po 20 minutách s otevřeným oknem se teplota snížila o 1 ͦ C! Záměrně píšu nahřívali, protože, když sedíte na sluníčku, má i v zimě docela sílu a zahřeje. A doma pod úrovní okna vám v tom nezabrání ani případný větřík, který je venku. Samozřejmě je dobré se opalovat co nejméně oblečeni, ale na fotku se to nehodí 🙂 .

Hřejivou sílu slunce v zimě si mohou vyzkoušet všichni, kteří mají okna na jih. Náš obývák je na jižní straně skoro celý prosklený. Byt se díky tomu i v zimě bez topení při slunečném počasí vyhřeje běžně až na 19  ͦ C.

Kdo by namítal, že jsou jižní okna nepraktická v létě, nejsou, pokud máte nad okny nějakou stříšku – buď lodžii nebo markýzu. Slunce totiž v zimě kráčí po obloze níže, takže svítí okny do bytu, v létě je vysoko na obloze a stříška okna krásně zastíní.

Sluneční paprsky nás obzvláště v méně příznivém ročním období vždy pohladí po duši, zlepší naši náladu, zvýší elán, ale mají i veliký význam pro naše fyzické tělo.

Proto je důležité chodit často ven na slunce a čerstvý vzduch. A to i v zimě! To má i jiné výhody, které popisuji v e-booku 10 proč a 10 jak motivovat děti jít ven. V období, kdy není možné chodit více odhaleni, aby se nám slunce dostalo na kůži, můžeme využít právě domácí slunění. Protože právě v tomto období má 60-70% populace evropských zemí nedostatek vitaminu D.

Díky slunečním ultrafialovým paprskům se v naší kůži z cholesterolu tvoří vitamin D, který pak játra a ledviny přeměňují na hormon – D3. Ten ovlivňuje mnoho tkání a biologických pochodů v těle. Nové výzkumy zjistili, že lidské tělo obsahuje 30 000 genů, z nichž vitamin D ovlivňuje 2 000!

Slunce je jediným bohatým, kvalitním a levným zdrojem vitaminu D, který je dobře přisvojitelný tělem.

Je to nejbohatší zdroj vitaminu D. V čistém ovzduší působí slunce na tvorbu více, než ve znečištěném. Přitom stačí na slunci trávit denně cca 30 minut (dle typu pokožky), samozřejmě s co nejvíce odhalenou pokožkou a některé zdroje uvádí, že nejvhodnější je právě pravé poledne.

Dnes je však před slunečním svitem varováno a chemický průmysl si přihřívá kašičku svými marketingovými tahy a nabízí nám zaručenou ochranu před UV zářením, takže před sluncem. Díky opalovacím krémům má pak většina lidí vitaminu D nedostatek. Navíc do těla díky krémům putuje velké množství toxinů. Některé jsou příčinou ztráty minerálů z těla (např. vápníku).

Já sama bohužel také jeden čas podlehla této panice a nepustila své děti ven bez ošacení či důkladného namazání krémem na opalování. Naštěstí jsem brzy přišla na to, že to nese více rizik než samotné sluneční paprsky.

Dnes používám jenom „sluníčkový olej“ od MuDr. Judity Hofhanzlové z Jihlavy. Je to olej, do kterého se naloží bylinky, které tělu přirozeně pomáhají sluneční svit přirozeně v pokožce zpracovat a nedovolí spálení a zároveň regeneruje pokožku. I tak olej používám hlavně při intenzívním slunci, tzn. pokud např. někde zůstáváme přes pravé poledne.

I některé další přírodní prostředky obsahují přírodní ochranný filtr. Nejlepší je olej z mrkvových semínek. Další jsou např. olej z malinových semínek (SPF 30 – 50), olej z pšeničných klíčků, čerstvý sezamový olej (SPF 4), kokosový olej (SPF 6), , mandlový olej (SPF 2 – 8), avokádový olej (SPF 4 – 10), olivový olej (SPF 3 –  8), a další.

Ale i zde platí, že pokud bychom olej nekonzumovali, protože je žluklý, nepatří ani na kůži – tou se do těla také dostane a chová se potom jako toxin. Žluklý olej poznáme jednodušše tak, že nám nevoní.

Ochrannou bariéru si lze také udělat zevnitř, a to pravidelným doplňováním beta-karotenu. Ten najdeme nejen v mrkvi, dýni, rakytníku a dalších oranžových plodech, ale skoro ve všem, co obsahuje chlorofyl – zelené natě. Beta-karoten sám kůži lehce obarví, opálení bude i trvalejší, protože jsme nepoužili žádnou chemii a tělo tak nemusí zahajovat detoxikační proces.

Přírodní karoten nás chrání před Uv zářením, a to dokonce i oční sítnici, ale také regeneruje pokožku a působí protivirově. Jsme tak odolnější proti nemocem.

Mám vyzkoušené, že pokud se sluníme postupně už od předjaří a na jaře, pokožka si sama vytvoří dost pigmentu, aby se mohla vyrovnat s pozdějším silnějším sluncem. Své druhé dítě jsem sluníčku pravidelně vystavovala už jako miminko v kočárku. V tomto jsou dobré rady babiček, pro které je to samozřejmost a nedělají z toho problém.

Je dobré děti zvykat od malička spát venku v každém ročním období a vydržet co nejdéle. Lze to vymyslet, i když se už dítě nevejde do kočáru.

  

Nejlepší je si co nejvíce slunečního svitu nachytat v letních měsících. Je to i dobrá prevence proti nachlazení a chřipkám v zimním období. Pokud máme vitaminu D dost, chřipková epidemie se nám vyhne. Vitamin D se ukládá v tělesných tucích, takže je možné si ho nabrat do zásoby.

Pozor ale, abychom si poctivě získaný vitamin D nezlikvidovali každodenní poctivou sprchou za důkladného použití sprchových gelů.

Lidé, kteří pracují celoročně venku, bývají jen zřídka nemocní. To není jistě náhoda. I křivice byla v začátcích vypozorována u dětí, které nebyly vystavovány slunci, z různých důvodů. A dříve také platilo, že čím byl člověk opálenější, tím se více očekávalo, že se rychleji uzdraví, pokud omarodil, nebo se mu stal úraz apod.

A co naše děti? Tráví dost času venku? Nespoléhejme jenom na stravu, v tomto případě je to nedostatečný zdroj zdraví.

V běžných potravinách je vitaminu D, oproti získávání ze slunce, zanedbatelné množství. Trochu ho najdeme v tuku mořských ryb a konzervách z nich (tresčí játra, tuňák, sardinka, sleď, losos, makrela), trochu v žloutku slepic chovaných ve volném výběhu, másle, houbách, smetaně, játrech, hovězím mase, bio sádle, slanině z prasat chovaných ve volném výběhu, avokádu, banánu, kakaovém máslu, kakau, potravinách vyrobených kvašením.

U mořských ryb je ovšem riziko, že díky znečištění moří, ale dnes i díky hromadnému chovu těchto ryb na rybích farmách, jsou zatížené těžkými kovy, antibiotiky a různými postřiky proti nemocem a parazitům.

V lékárnách se dá koupit i rybí tuk, ale ten je už považován za lék, nikoliv potravinu.

Zásadně bych se však vyhnula tabletám se synteticky vyrobeným vitaminem D, který je jiný, než ten přirozený.

Nicméně důležitost vitaminu D je tak zásadní, že by každý, po zvážení všech zdrojů a rizik s nimi spojených, měl dbát na jeho pravidelné doplňovaní.

Dříve se jeho nedostatek dával do spojitosti hlavně s křivicí a lámavostí kostí. Dnes už víme, že může mít za následek i daleko závažnější nemoci, jako je třeba diabetes 1. i 2. typu, metabolické problémy, osteoporózu, kazivost zubů, roztroušenou sklerózu, srdeční choroby a další.

Jeho nedostatek navíc brzdí vstřebávání důležitých minerálů. Nejčastěji se projevuje jako únava, bolesti svalů i kostí, špatná nálada až deprese. Není náhodou, že to bývá často v lednu, kdy je slunce málo.

Vědci v současné době doporučují, že DDD vitaminu D by měla být minimálně 2000 IU (mezinárodních jednotek), spíše ale 4000 IU, ovšem za předpokladu, že část je vytvořena v kůži při pobytu na slunci. Ideálně, pokud je celá zásoba vytvořená z přirozeného zdroje. I doporučení odborníků na DDD vitaminu D se totiž liší a mění.

Malé shrnutí, proč je vitamin D tolik důležitý:

• Podporuje obranyschopnost těla. Jeho dostatek zvyšuje odolnost proti nachlazení a chřipce. Pokud přidáme ještě otužování, odolnost těla ještě vzroste.
• Je nezbytný pro vstřebávání důležitých minerálů, přispívá ke správnému fungování tkání a orgánů celého těla.
• Posiluje kosti i svaly, snižuje tím rizika pádů i zlomenin. Toto za předpokladu, že přijímáme i dostatek vápníku.
• Positivně ovlivňuje zdraví zubů.
• Posiluje funkci slinivky břišní, která stimuluje produkci inzulínu. Může tak pomoci v prevenci a léčbě diabetu typu 2.
• Pomáhá při prevenci a léčbě nádorových onemocnění.
• Je nutný pro správný vývoj mozku. Jeho dostatek je prevencí Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby a autismu.
• Zlepšuje psychický stav organismu.
• U starších lidí zlepšuje pohyblivost.
• Pomáhá při prevenci roztroušené sklerózy, srdečních chorob, zvýšeného krevního tlaku, astmatu.
• Snižuje únavu.

Takže neváhejme a PUSŤME SLUNCE DOMŮ !!!

V bytě sluneční paprsky a jejich záření dokáží zatočit i s toxickými látkami a byt tak pročistit, stejně jak to umí některé pokojové rostliny.

Slunce je život! Vždy tomu tak bylo a vždy tomu tak bude…

Přeji vám mnoho slunce v duši i na líčku!