Podzimní dýňování je pro nás každoročním rituálem. Je to další možnost být s dětmi venku, být spolu. Dcera je tvořivec a užívá si času, kdy i já si vyčlením prostor na tvoření s ní. Každoročně si děti zavzpomínají, jak byly ještě malé, a hořel nám bubák, jak říkaly dýni, před vchodem. Nemělo to pro nás nic společného s cizím Halloweenem, přetvořili jsme si to, je to naše a užíváme si toho.
Vřele doporučuji alespoň vyzkoušet. Když se porozhlédnete po okolí, jistě nějakou podobnou akci objevíte. Oproti vyřezávání doma můžete potkat kamarády, inspirovat se od ostatních, pravděpodobně tam zažijete i podzimní dušičkovou atmosféru, možná ochutnáte recepty z dýně. Některé děti by možná doma ani neochutnaly a tam je strhnou ostatní.
Nebo si dlabání dýně můžete užít doma, třeba i s kamarády vašich dětí. Stačí dýně, krátký nožík pro děti, fixa a lžíce. Je dobré si vybrat dostatečně vysokou dýni, aby jí svíčka pak zevnitř nespalovala. Tvrdé dýně se špatně vyřezávají a děti to pravděpodobně nezvládnou – dýně hokaido, máslová dýně. Ideální je dýni vyřezávat venku, kde se nemusí tolik uklízet, kromě dalších výhod.
My postupujeme následovně:
Naše děti měly vždy rády i dýňovou polévku. Jakmile vonělo doma kari, už se hrnuly, že je dýňovka. Tady je náš recept:
Dle chuti na talíř s polévkou:
Na oleji osmahneme cibulku, přidáme nakrájenou dýni a zalijeme vývarem. Vaříme asi 25 minut, dokud dýně nezměkne.
Vše rozmixujeme, zjemníme sladkou smetanou nebo mlékem a ochutíme solí, kořením a ještě chvíli povaříme.
Děti připraví stůl třeba i se svítící dýní a můžeme polévku podávat.
Často mají děti na den, kdy je v naší obci dýňování, pozvané kamarády, takže než vyrazíme na dlabání dýní, vyrábějí dýně ze všeho možného – ze zažehlovacích korálků, papíru jako masky nebo čelenky. Jeden rok děti vyrobily i pro svoje rodiče dýňový dárek. A díky kamarádům je to pro naše děti každoročně opravdu velký den.
Pokud máme zahrádku, můžeme s dětmi semínka z dýně, která se nám líbí, usušit a schovat v papírovém pytlíku nebo skleničce. Je ale lepší mít semena ze zralé dýně – jsou tlustší, břichatější.
V dubnu semínka vysejeme do květináče s hlínou, nejlépe dvě až tři do jednoho květináče, kdyby všechny nevzešly. Až vyrostou sazeničky, přesadíme je na zahradu. Kvůli slimákům doporučuji vysazovat už větší rostlinky a určitě až v době, kdy nehrozí mrazy.
Dýně má ráda hodně živin a hodně sluníčka. Bude se jí dařit u kompostu nebo přímo na něm.
Děti tak mají možnost zkoumat svoje vlastní rostlinky. Odhadovat, kdy vyrostou ze semínka, kolik bude mít rostlinka plodů… A na podzim si vytvoří dýňového bubáka ze svých vlastních dýní.
Jednou jsme dědovi na zahrádku dali dýni, která měla být hokaido (do 20 cm) a takhle to dopadlo:
Vezli jsme si domů největšího bubáka, jakého jsme kdy měli. Ale při dlabání jsme si užili spoustu legrace i s babičkou a dědou. A na polévku bylo do zásoby pro všechny.
Mimochodem, dýňová semínka jsou velice významným přírodním zdrojem zinku. Ten je nezbytný pro lidský organismus a má mimo jiné důležitou roli při růstu a vývoji těla. Pokud je děti ještě neznají, při dýňových radovánkách mají ideální příležitost to napravit. A čím víc jim zachutnají, tím lépe pro ně :).