Chápu vás, pokud to tak není. Také jsme to tak neměli vždy. A je krásný pocit, když vám dítě řekne něco, na co byste sami neměli šanci přijít. To je ostatně většina všeho. A nemusí jít o velká trápení. Stačí „obyčejný“ pocit dítěte, který kdyby nevyjádřilo, mohlo by si tvořit nebezpečné domněnky.
To se nám nedávno stalo s dospívající dcerou. Její babička o ní „básnila“ a dcera mi pak s odstupem říká: „No, babička o mě říká, jak jsem dobrá, a moje mamka řekne hm.“ To „hm“ bylo jiné, než ona vnímala a pravda, mohla jsem říci i víc. Ale bylo dobře, že tyto pochyby vyjádřila nahlas. Kdyby to neudělala, pravděpodobně si myslí, že si o ní nemyslím, že je zas tak dobrá atd. atd.
Teď máme krásný vztah, kde je oboustranná důvěra. Ale být to tak nemuselo. Moje původní představy o výchově byly úplně jiné: Budu mít poslušné a slušné děti, budou doma se vším pomáhat, všechno si po sobě uklízet, po narození rozhodně nebudou spát s námi v posteli a co nejdříve budou mít svůj pokojíček. Kdo mě zná dnes, asi tomuto ani neuvěří.
Náš vztah s dítětem určuje, jak budeme spokojení v rodičovství a jak dítě bude spokojené v dětství. Jak prožijeme my i ony dospívání. Jak dlouho a jak kvalitně budeme se svými dětmi v dospělosti ve spojení. Jestli nám dají důvěru při spoluvýchově jejich dětí. Možná tento vztah určí i to, kdo se o nás postará, až to nezvládneme sami…
Vztah matky a syna předurčuje jeho partnerské vztahy a chování k ženám. Vztah otce a dcery předurčuje její partnerské vztahy a postoj k mužům.
Můžeme být odstrašujícím příkladem, který rozhodně následovat nechtějí (ale budou, i když si to neuvědomují). Nebo být vzorem, naše vztahy budovat, učit se z chyb a tvořit tak sobě i dětem lepší a spokojenější budoucnost.
Obě složky jsou stejně důležité, ale respekt nikdy nezískáme jakýmkoliv nátlakem. Je to dlouhodobější proces. A dle mého je k tomu potřeba uvědomit si, že každý jsme jiný a každý něco jiného potřebujeme. A já mám logicky tendence tlačit okolí do potřeb (řád / proces, klid / ruch a hodně lidí, rychlé rozhodování / důkladné promýšlení, dokončování / vylepšování, …), které vlastním já.
To ale pro druhého nemusí být, a často také není, dobré, ani pohodlné.
Každý by měl mít možnost být sám sebou a rozvíjet svoje kvality.
V praxi se mi velmi osvědčila typologie osobnosti podle Teorie typů.
Měli bychom trávit čas jenom se svým partnerem, ale i čas jenom se svým JEDNÍM dítětem. Co nejpravidelněji, ideálně každý den aspoň pár minut, kdy si společně vymyslíme, co budeme dělat a ten čas si udržíme jen sami pro sebe. A ještě lepší je, když si tu činnost vybere dítě – pár minut vydržíme i pro nás nezajímavou činnost, ale dostáváme se tak neskutečně blízko sobě navzájem. A pro děti je daleko těžší zapojit se do našich dospěláckých aktivit, ale i to má samozřejmě smysl zkoušet.
Možná to znáte, jakmile s partnerem jenom stále něco řešíte, nebo jste celá rodina pohromadě, postupně se odcizujete. Společný čas prospívá každému vztahu, ba dokonce je nepostradatelný.
I proto jsme začaly tvořit víkendy a dny pro mámy a syny a mámy a dcery a společné zážitkové dny pro rodiče a dítě. Sama jsem s dětmi na takovéto pobyty jezdila a vždy to přineslo velké „zázraky“. I když jsem dětem oddělený čas dopřávala, tohle je jiný level. Nejen, že jste spolu 3 dny, ale speciální program ještě násobí společný čas a posouvá vás taky rychleji blíže k sobě.
Celý víkend přemýšlíte spolu, o sobě navzájem, o vašem vztahu. Zažijete veselé i silné okamžiky, povídáte si na zajímavá témata, maminky sdílí s maminkami, děti s dalšími dětmi, vidíte, jak fungují ostatní. Můžete se inspirovat, nebo si uvědomit, že tak, jak to máte vy, vám to vyhovuje a je to v pořádku.
Možná sklidíte obdiv u jiných maminek, které se nechají inspirovat vaším přístupem.
Proto jsem si naprosto jistá, že takovýto zážitek je přínosem pro všechny. I pro ty, kteří už krásný vztah mají a společný čas si dopřávají. Několikrát jsem měla možnost to prožít.
I překonání něčeho náročného (ač nepříjemného) velmi tmelí. Tady mám ale na mysli hlavně příjemné chvíle. Příjemné zážitky vedou k příjemným vzpomínkám, na které můžete vzpomínat a vracet se opakovaně k příjemnému. 🌞 Příjemný koloběh, nemyslíte?
Další tipy třeba příště.