Tato doba distanční výuky přináší nové výzvy, ale také nové příležitosti. Každé dítě se teď například může učit venku. A vůbec nezáleží na tom, na jakou školu chodí. Rodiče mu v tom můžou snadno pomoci tvorbou vhodného místa na učení na zahradě nebo na balkoně. Sami si mohou také vytvořit venkovní pracovnu pro home office. Máme pro vás pár tipů, jak na to. Vše zvládne i maminka, pokud se do toho vloží tatínek kutil, jistě vytvoří ještě důmyslnější prostor pro zdravé učení a práci.
Čím dříve děti takovéto svoje místo na zahradě mají, tím více ho využívají i ve starším věku. Nejen na práci, ale i k odpočinku, jako jídelní stůl, na výtvarné tvoření, … Velmi pomůže, pokud se děti na tvorbě svého místečka jakkoliv podílí.
Potřebujeme nějaký stůl a židli. My využili vyřazené školní lavice. Je výhodné, pokud můžeme vše přemisťovat. Můžeme se tak stěhovat na sluníčko, nebo do stínu tak, jak potřebujeme. Dá se např. přes léto dát stolek do úplného stínu, v zimě naopak přemístit tak, aby nás sluníčko hřálo do zad.
My máme hlavní pracovní místo na balkoně pod stříškou – porostlou břečťanem a ještě jednou popínavkou, která na zimu opadává. To má výhodu v tom, že v létě listy nepouští tolik tepla do domu a zároveň ochlazují balkon, na zimu opadají a tak naopak může slunce přes okno prohřívat i interiér domu. Výhodou je i to, že se takováto zeleň stává domovem mnoha ptáků. To je trochu nevýhoda pro pracovní místo, které občas nutno zbavit ptačího trusu.
Pokud chceme pracovní místo používat i brzo na jaře, nebo dlouho na podzim (často se pak dá i v zimě), je vhodné využít jižní stranu domu. Velkou výhodou je, když je místo chráněné před větrem. To dělá velký teplotní rozdíl. Je dobré si s dítětem ujasnit, jak je na tom se sluníčkem. Některé děti se rády sluní, jiným vyhovuje radši chladnější místo ve stínu.
Pro chladnější dny je ideální, pokud je židle umístěna na slunci, aby nám bylo teplo, a stůl ve stínu. To využijeme hlavně pro práci s počítačem, kdy se bez stínu neobejdeme. Ale i při psaní do papírů může být sluneční svit odrážející se od bílého nepříjemný a pro oči zbytečně unavující. Pro tyto případy využíváme často zavěšení deky na lano umístěné mezi sloupy, na okapu, tyči, apod. Můžeme si tak stín snadno regulovat.
Nejen mladší děti možná raději místo sezení využijí naší nabídky k akčnějšímu učení. Syn např. rád jezdí na čemkoliv. Naše učení často vypadá tak, že si ven uvařím čaj, usadím se na trávě před domem s pracovním sešitem. Syn vždy udělá jedno cvičení a jede se projet, pak pokračuje na dalším. Někdy takto děláme matematiku, někdy čtení s porozuměním. V pauzách zrelaxuje on i já. Trvá to déle, ale jsme oba spokojenější. Já si zpravidla užívám sluníčka, syn svých „strojů“. Někdy se přidá i jeho kamarád z ulice.
Pohyb hodně pomáhá také při pamětném učení – např. učení násobkových řad, vyjmenovaných slov, měsíců… dostaneme tak do procesu učení i důležitý rytmus. K tomu lze využít skákání na trampolíně, skákání panáka, házení míčem o zeď, skákání přes švihadlo, atd. Pokud je pro děti důležité i učivo vidět, vybíráme aktivity, u kterých se učí i s vizuální oporou (skákání panáka, kde je vše napsané v jednotlivých okýnkách, násobková řada na kartičkách na schodech, …).
Některé učivo (pracovní sešit, čtení, pracovní list) můžeme vzít s sebou na vycházku a „splnit“ jej např. během čtyř zastávek a proložit to piknikem se svačinkou. Cíl vycházky může být třeba dětské hřiště, nebo návštěva u babičky.
Pokud nemáte zahradu, ani balkon, je tu ještě jedna možnost, jak alespoň částečně pustit přírodu dovnitř. Lze umístit stůl k oknu a to co nejčastěji otvírat. Zase je ideální jižní okno, i v zimě slunce hodně zahřeje, když není spojené s větrem. A můžeme takto, byť ne naplno, využívat výhody venkovního bytí. Síť v okně zabrání různému hmyzu, aby se dostal dovnitř.