Dobrodružné vánoce

Jak udělat dětem z vánočního času dobrodružství? Jak propojit vánoce s časem venku? To vše se nám zatím daří a ještě něco navíc. Děti, ač tuší, hrají s námi dál hru zvanou „Ježíšek“ a stejná dobrodružství si přejí i další roky.

Co nejvíce se snažíme si i Vánoce užívat venku. Už několik let máme venkovní vánoční stromeček. A to i proto, že nechceme stromečky z lesa jen kvůli naší radosti na pár dní. Jeden náš rostlý stromeček už si své roky odsloužil a roste nám přesazený před domem, jeho následovník je připravený v květináči na zahradě a čeká, až bude zase ozdobený.

Ke stromečku na zahradě si letos nesl syn i svůj dopis pro Ježíška.

Stromek nám vždy nosil Ježíšek už nazdobený na balkon. Ale asi dva roky zpátky děti projevily touhu stromeček pro Ježíška přichystat, takže zdobí ony. Většinou venku.

V adventním kalendáři se pravidelně objeví úkol „připravit vánoce pro zvířátka v lese“. Nebo napíše dětem Ježíšek prosbu o pomoc. Takže ještě než usedneme ke štědrovečerní večeři my, připravíme dobroty pro zvířátka a jdeme jim je předat do lesa. Někdy i více dní před Vánoci.

A ještě než nastanou Vánoce, slavíme s dětmi 1. zimní den – stavíme sněhuláka. V posledních letech se nám to ze sněhu nedařilo, tak z čehokoliv jiného – trávy, bláta, kamínků, stavebnice, sýra a zeleniny na talíři, z raffaela…

Na samotný Štědrý den se snažím, abychom byli alespoň dvě hodiny společně venku a zažili nějaké dobrodružství s legrací, často i zimním sportem – bobování, vyzkoušení lyží, bruslení, dovádění ve sněhu (nebo v blátě), vánoční výpravu s vyprávěním – nějaký vánoční příběh, který je rozstříhaný a čteme ho po cestě.

A i na vánoční výpravě můžou děti najít ozdobený stromeček a dárky. Takové překvápko jsem také kdysi jejich tátovi připravila.

Dobrodružství u večeře nám vymyslela minulý rok dcera. Každému složila ubrousek a dovnitř vložila přání – pro každého jiné, i pro hosta.

Stromeček je tedy venku, večeříme a netrpělivě čekáme na zvonění a chvíli, kdy můžeme jít ke stromečku pro dárky.

Zvonění se nám zatím daří zařídit tak, že je pro děti záhadou – „Vždyť nikdo z vás neodešel, kdo teda zvoní?“

Nejdříve si chlap nastavil na telefonu budík s tónem zvonění zvonečku. Jak děti rostly a s nimi i jejich zvědavost, hrozilo, že budík objeví, než dozvoní. Takže nyní má nastaveno vyzvánění se zvukem zvonění zvonku a já ho v kapse tajně prozváním tak dlouho, dokud je potřeba (tady je k nezaplacení můj „nechytrý“ tlačítkový telefon).

Horší je umístit ke stromečku dárky, protože ten je na balkóně. Děti nevydrží ke stromečku nekoukat. Jednou to nešlo vymyslet, tak zůstaly dárky dole na zahradě. Každý měl jeden velký dárek – krabici zabalenou dekou. Ve velké krabici byly všechny dárky pro jednoho člena rodiny. Jen jsme museli přijít na to, pro koho, která krabice je. Hádanku dětem měly pomoci rozluštit předměty umístěné na dárcích, to pro ně ale bylo moc abstraktní, tak nakonec hádaly podle obsahu krabic.

Jednou dokonce dcera sice ke stromečku koukala a dárky se u stromečku i tak objevily, to byl zážitek! Jak to ten Ježíšek udělal? Jedny Vánoce si děti přály už v dopise pro Ježíška dárky schované po zahradě a od té doby si to přejí pořád.

Jeden rok také dostaly děti pod stromeček jenom nůžky. Během roku se předělával jejich pokojík. Dveře byly nějaký čas zalepené a zadekované, takže děti už tam ani nechodily. Nůžky je měly navést k tomu, že se na dveřích objevila stuha, která čeká na přestříhnutí. Uvnitř objevily vybavený pokojík i s vánočními dárky – ukrytými po pokoji.

Mimochodem, dostat svůj pokoj bylo kdysi i moje velké přání a byla jsem štěstím bez sebe, když jsem pod vánočním stromkem našla v krabičce klíč – od mého pokoje.

A konečně – to největší naše vánoční dobrodružství, které přítel vymyslel ve chvíli, kdy jsme věděli, že jeden dárek přijde nakonec až půl měsíce po Vánocích: rostoucí dárky.

Nejlepší na tom je, že dcera si letos přeje: „aby mi mamka zavázala oči a já hledala dárky poslepu na zahradě“. A přeje si zase rostoucí dárek! Takže nám vzniká prostor např. na fotoknihu, kterou nemůžu před Vánoci absolutně stihnout sestavit, nebo na něco, co budou děti potřebovat až déle – letos to bude kolo.

No zkrátka, Vánoce nás baví a užíváme si je celkem dlouho.

Užijte si také krásné vánoce a Vánoce … i venku!